O životě jednoho unaveného melancholika

18. října 2016 v 21:31 | Tez
Je možné, že jsem zapomněla, jak psát na blog? Otevřít hlavní stránku blog.cz a přihlásit se do administrace ještě zvládám, ale samotné psaní? Jako bych zapomněla jak na to, kde začít. Přemýšlela jsem, jestli to nemůže být způsobeno tím, že před vámi chci velkou část toho, co se v mém životě momentálně děje, utajit. Možná ano. Hlavou mi sice proplouvá myšlenek víc než dost, ale žádná mě zatím nedonutila napsat článek. A i kdyby, nemyslím si, že by mé snažení dopadlo zrovna slavně. Myšlenek je sice spousta, ale ve většině případů se jedná pouze o malé útržky úvah, obvykle významné jen pro mě a nikoho jiného. Článek na téma takového útržku by nejspíš obsahoval nanejvýš pět vět. A to jsem možná přehnaně optimistická. Jak to tak vypadá, asi se budu muset naučit rafinovaně vypouštět části informací a používat ošemetná vyjádření, abych vám mohla alespoň velmi kostrbatě přiblížit těch pár rozvinutějších myšlenek kotvících v mém mozku.

Můj život jako by plynul v začarovaných kruzích. Několika. Všechny se navzájem protínaji a dělají z mého bytí jen smyčku opakujících se situací, obvykle ne moc příjemných. Problém je v tom, že nevím, jak se z toho dostat ven. Řešení je teoreticky velmi jednoduché, prakticky už bohužel ne. Buď se mi do cesty staví má tvrdohlavá a nepoučitelná povaha, nebo mé city. Obojí je těžké překonat. A tak se jen dál točím v nekonečné smyčce a čekám na spásu, která se pravděpodobně nedostaví.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak vás ovlivňují lidé, se kterými jste nejvíc v kontaktu? Já ano. Jsem teď totiž v kontaktu s novým člověkem a posledních pár dní si uvědomuju, jak se moje myšlení a chování kvůli němu změnilo. Myslím, že je to jen dočasné, nicméně i tak to beru jako příjemnou změnu. Máme dost rozdílné osobnosti (INFJ/ENFP, pardon, já musela, pro zasvěcené), přesto si ale rozumíme. Kromě porozumění a nového, trochu vratkého a komplikovaného, přátelství jsem začala vnímat i to, jak jeho povaha ovlivňuje tu mou. Zatím jen v pozitivní míře a pozitivním směrem. On je totiž celý takový pozitivní. A já, melancholik, tak pomalu strkám nos do krabičky plné sangvinických úsměvů a tak trochu doufám, že ve mě aspoň kousek toho sangvinika zůstane.

Únava mě zmáhá i přesto, že se většině namáhavých a únavných činností vyhýbám obloukem. Události posledních dnů mě ovšem aspoň částečně přinutili vrátit se k mým koníčkům. Založila jsem si kartičku do dospěláckého oddělení naší městské knihovny a hned si půjčila bez mála pět set stran skvělého čtení od Gellnera. Taky Kundera už je úspěšně rozečten. Kromě toho zase píšu, jak si můžete povšimnout. Cítím se fajn, tak nějak nepatrně produktivně.

Teď mě ovšem račte omluvit. Zrušila jsem rande s Gellnerovými Novými verši a spěchám na čajový dýchánek s biologickými skripty. Nemám je ráda, a tak se na ně budu jen falešně usmívat a doufat, že si zapamatuju, jak vypadá řez gastrulou.
 


Komentáře

1 Monica. Monica. | Web | 27. října 2016 v 23:43 | Reagovat

Ah, tenhle článek mi neskutečně připomíná styl psaní Dana, ačkoliv dneska mi ho připomíná možná úplně všechno.
Jak psát blog? Nemám ponětí. Já se sice nesnažím nic zamlčovat, ale i tak je pro mě momentálně psaní nadlidským úkolem. Možná blogerská krize, možná životní krize, hah. A možná jsem prostě jenom líná dělat něco alespoň trochu přínosného.
A připomínáš mi, že bych měla začít číst asi i něco jínýho, než knížku o Pinocchiovi z Happy mealu.

2 Baryn Baryn | Web | 1. listopadu 2016 v 14:46 | Reagovat

Řez gastrulou už asi nikdy nezapomenu :D a nebo ovariolou drosophily. :D
Myslím, že každý nás nějak ovlivňuje ... není možné vzít si do života člověka a nic od něj nepochytit. :D Po maturitě jsem si uvědomila, že tohle už vlastně ani nejsem pořádně já, jako spíš směsice několika lidí, kteří mě ovlivnili ... :D

S psaním článků to mám úplně stejně ...

3 smartly smartly | Web | 9. ledna 2017 v 20:24 | Reagovat

Jj, Kundera *pozerá sa melancholicky do diaľky* s ním som prechodil a prediskutoval mnoho mnoho kilometrov...

Škoda, že tých audiokníh je tak málo  *povzdychne si a odpauzne si Sapkowského (nasadzujúc si pri tom zimné boty)*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama